Máte představu o tom, co vše se může odehrávat v kuchyni restaurace a co vlastně jíte?

Nezapomeňte Kecy k věci.cz sledovat také na sociálních sítích!

Možná jste se již všimli, že se v hořejší liště nad hlavičkou webu objevuje tento text: Máte s něčím zajímavou zkušenost (pozitivní i negativní) a chcete se o ní podělit s ostatními? Neváhejte mě kontaktovat a rád o tom napíšu 😉.

Moc dlouho netrvalo a přes kontaktní formulář zde na Kecy k věci.cz mi byl zaslán celkem zajímavý text. Po jeho přečtení jsem usoudil, že zkušenost paní xxxxxxxxx (nepřála si být jmenována) zde v nezměněné verzi (pouze jsem text trochu lépe upravil co se týká odstavců, aby se to lépe četlo) publikuji a poprvé v historii tohoto mého webu/blogu zde najdete článek, kterého nejsem přímo autorem ;-). Tak přeji pěkné počtení.

Zkušenost paní xxxxxxxxxx

„Je to moje další životní zkušenost“

Však to dobře znáte, že v dnešní době moc té práce není a když je Vám ještě kolem padesátky, tak jste na dnešní dobu již většinou starý a špatně se shání práce, i když máte 30 let praxe. Přes známé mé kamarádky jsem dostala možnost jít pracovat do jedné kladenské hospody, která byla dříve dost vyhlášená dobrým jídlem. Nastoupila jsem do kuchyně na pozici kuchařky.

V mém věku má člověk už nějakou praxi, jak v životě, tak i ve vaření. Jako mladá jsem se chtěla jít učit na kuchařku, nakonec tomu tak nebylo, ale ráda vařím a baví mne to. První den nástupu do práce jsem se seznamovala s prostředím, lidmi a pravidly chodu kuchyně. Jídlo se rozváží do firem, seniorům a zbytek se podává zákazníkům, kteří přijdou do hospody na oběd.

Můj první dojem byl, že jsem v kuchyni mezi středověkem a ve 20-tých letech. Všude zima, žádné topení, pootevřená okna, ty sloužily jako odsavače. Když máte venku -10 stupňů, uvnitř nic moc. Brambory se loupají zcela ručně a že se to nechá dělat, když potřebujete třeba 40 kilo! Žádná šatna, sprcha, převlékáte se v podstatě skoro venku.

Ze stropů vám kape voda na hlavu a občas spadne i odlouplá barva, což je způsobeno tou zimou a mokrem. Když se začne vařit, po zdech teče voda a šaty, do kterých se pak převlečete, aby jste mohli jít domů máte vlhké a jsou cítil výpary z jídla, které se vaří ten daný den, no děs! Ale to jsem ještě netušila, že to není všechno. V mém životě jsem dost zažila, tak jsem si myslela, že mne už nemůže nic překvapit, ale to se panu majiteli a jeho manželce povedlo!!!

Jen mimochodem, manželka tam dělá barmanku a servírku a její vybraný slovník, to je také zážitek. Sama nic neumí, ale co slovo, to perla. Ale vrátím se do kuchyně. Dostala jsem napsaný jídelníček na celý týden, ten se dával vždy v pátek, aby si lidé mohli objednat. Když vařil pan majitel, jídlo nemělo žádnou chuť, nikdo nevěděl z čeho se skládá, neboť názvy slyšel poprvé. Názvy pocházely z internetu, dobře to znělo, ale vařilo se stejně z toho, co bylo v lednici, kde občas i nic nebylo a pak se šlo honem ráno něco koupit, aby se vůbec mohlo vařit.

Lidé, kteří přišli na jídlo do hospody a něco si vybrali a pak se to vracelo skoro celé zpět. Průměrně se denně vydalo tak 5 jídel v hospodě. Pan majitel vařil stylem nekoukat na kvalitu, ale na kvantitu a pletl si dost pojmy. Jídlo se podávalo jako denní menu a co zbylo, tak se prodávalo i druhý den za nižší cenu, přece se to nevyhodí!

Když jsem dostala prostor na vaření, začalo se to měnit (to se tedy nechci chlubit), ale denní výdej jídel v hospodě byl 20-25 porcí a i chvála byla dost velká. Dokonce mi přišlo i pár zákazníků osobně pochválit jídlo! „Říkali, že je vidět, že je jiný kuchař“.  Nejspíše ta chvála začala nějak vadit panu majiteli a tím to vše začalo.

Když pominu, že občas nebylo z čeho vařit, ráno se jelo honem něco koupit a vše bylo chaoticky dělané. Neustálá nervozita, že se nic nestíhá, že jídla budou pozdě a v podstatě jsem za to mohla neustále já, že jsem pomalá a neschopná. Co jsem uvařila, bylo zkontrolováno od pana majitele, který si vždy něco našel a nikdy mé jídlo jako jediný nepochválil.

V polévce prý bylo málo nudliček, v omáčce je maso, které mělo být zvlášť, omáčky jsou moc husté a tak. Připadalo mě to jako v té známé pohádce, kde bylo kyselo je moc kyselé, omáčky moc omáčkové, polévky moc polévkové. Vždy se dělá maso na cibulce, orestuje se, podlije vodou, dusí se a z toho jakoby výpeku se dělá omáčka. Tam se na to nehraje, žádná cibule, žádné orestování masa. Maso se vaří zvlášť a omáčky se dělají jen voda a zahustí se hladkou moukou, toť vše.

Výměna názorů se stala denním pravidlem. Uvařila jsem omáčku, dochutila a mohla se začít podávat. Přišel pan majitel do kuchyně a zamířil rovnou do lednice, kde zjistil, že je tam ještě omáčka z předešlého týdne. Prý je to škoda vyhodit, že jí nic není a ani nesmrdí, tak ji vzal a vylil jí do té mé čerstvě hotové! Absolutně jsem nechápala a byl to pro mne absolutní vrchol humusu!!!!

Později jsem se dozvěděla, že to dělal a dělá stále. Vždy ráno prohlédne lednici, okoukne co tam je a přidá to do jídla. Tím se vše vysvětlilo, proč jsou ty jídla takové a vracejí se mu zpět. A já se pak měla podepisovat pod taková jídla a ještě to servírovat lidem, ani náhodou. Tuto práci jsem dělala 12 dní a stačilo mne to, je to jen otázka, kdy někdo přijde z hostů, že má salmonelu, žloutenku nebo střevní potíže. Moc mne to mrzí, tato práce mě baví, hlavně když člověk vidí, že lidem chutná a chvála se jen hrne.

Když jsem panu majiteli napsala SMS, že si přijdu pro výplatu, řekl, že nemá peníze a abych počkala, až mu někdo zaplatí faktury, za které mu dluží. Je pravda, že jsme měli jen ústní dohodu mezi sebou, ale ta také platí a tím se pozná solidnost pana majitele. Mezitím jsem se dozvěděla, že již pár lidem nezaplatil, tak jsem mu řekla, že pokud by mě zařadil mezi tu skupinu lidí, kterým nezaplatil, musela bych přejít na jiné opatření.

A hned to šlo, napsal abych si přišla pro peníze, že je osobně předá. To jsem ještě netušila, že mne bude vyhrožovat! První jeho slova byla, jestli se nestydím, jestli mě není trapně a že mě zničí v tomto oboru, že si nikde neškrtnu a ještě na mě kohosi pošle, aby mi fyzicky ublíží!!!

Toto jednání pana majitele mě ani nepřekvapilo, neboť jsem něco takového po předem zjištěných informacích očekávala. Myslím si, že takové vystupování, chování a jednání s lidmi, který má, tak mu dlouho nevydrží. Pokud nezmění vše, co se týče vaření, vedení hospody a jednání s lidmi, brzy přijde jistě krach. Lidé si to mezi sebou poví a jak se říká, svět je malý a jednou na něj také dojde.

Proto radím, nedejte se zastrašit takovými lidmi a jestli máte taky takové zkušenosti, nebojte se o ně podělit !!!!!

Líbil se vám tento článek? Tak ho neváhejte šířit dál!

Podobné články, které by vás mohli též zaujmout:

4 komentářů k: Máte představu o tom, co vše se může odehrávat v kuchyni restaurace a co vlastně jíte?

  1. Viktor napsal:
    Bohužel si myslím, že hospod, které vaří podobně nebude zrovna málo. Docela by mě zajímalo co je to za hospodu. Jen pro případ, že bych tam zašel na večeři, má večer narváno? Není náhodou potřeba rezervace minimálně měsíc předem? 😀
  2. Petr napsal:
    @Viktor:

    Dobrý vtip, ale bohužel znám tohle i z jiného potravinářského průmyslu. Dneska se hraje především na to za málo peněz spousty muziky.

    A kde si jinak dá zaslat článek?

  3. AlesN napsal:

    @Petr: Zatím to jde pouze přes kontaktní formulář, případně na email kecykvecicz@seznam.cz, ale brzy zde přibude lepší řešení 😉

    @Viktor: Jméno restaurace přímo neznám, to paní xxxxxxx neuvedla. Kdyby jo, mohla by rovnou napsat i své jméno 😉

  4. kanter napsal:
    s takýmto prístupom by mala ta hospoda čoskoro skrachovať, čomu by som sa vôbec nedivil a bolo by to možno aj prospešné,
    neznámej pani prajem veľa úspechov pri hľadaní ďalšej práce,,
    a podľa mňa článok tiež nemusí byť objektívny, v skutočnosti to mohlo byť úplne inač

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *